20.6.2015 17.00 Union – Krásná Lípa 5:1 (2:0)

Sestava:

Zvolský

Vyskočil Fojt Brázdil Bedrníček

Bezouška Kalaš Sejkora

Očipka

Galaš Jeřábek

Na střídání připraveni: nikdo !!!!!

V týdnu se po Děčíně rozběhla šuškanda ohledně možného postupu do krajské B třídy i z druhého a třetího místa okresní soutěže. Pro jistotu získání třetího místa jsme v tomto utkání potřebovali získat alespoň bod za remízu. Remízy ale neumíme a taky jsme chtěli dodržet jarní tradici, doma zvítězit a oplatit tak krásnolipským podzimní porážku.

Bylo předem jasné, že budeme mít starosti s účastí hráčů na tomto utkání, neboť Eichelmann za svůj šachovský zkrat vyfasoval „trojku“, Malec si nahřívá svoje staré kosti v Maroku, Husák je v práci nepostradatelný a Očipka se měl v pátek účastnit oslav ve Vilémově, takže bylo jasné, že jestli nastoupí, bude to tak s dvojkou na žíle. Oči se ale za půlrok svého účinkování v našem klubu stal jeho pevnou součástí, potlačil alkoholické buňky a na utkání dorazil svěží.

S čím jsme ale vůbec nepočítali, byla neúčast Bernyho (nemoc) a Pepika (údajně rozbité auto).

Trenér Jeřábek měl tak před utkáním jediné dilema, na jaký post postaví sám sebe, aby utkání přežil a lavičku náhradníků obsadil pouze realizační tým. Přemýšlel jsem, na jaké místě v sestavě ho napsat. V rámci svých, už poněkud chabých, fyzických sil, se totiž pohyboval napříč všemi posty, neúnavně bojoval, skluzoval a hlavně svůj výkon korunoval i dvěma góly.

Téměř současně s úvodním hvizdem se spustil pořádný déšť a nám se vůbec nedařilo. Po zbytečných ztrátách míče uprostřed pole, chodil soupeř do rychlých protiútoků, ale díky famózním zákrokům Zvolského, je nedokázal proměnit. Takto jsme se protrápili až do 17. min, kdy se Galaš na penaltě natlačil před hostujícího obránce a bodýlkem uklidil míč k levé tyči 1:0 a udělal tak radost svému otci, který první půli sledoval. Déšť ustal a k vidění bylo zajímavé, vyrovnané utkání (hosté byli v 1.půli možná i lehce aktivnější), plné soubojů, ale fair play. V jednom z důraznějších soubojů utrpěl i nárt Očiho, ale utkání dohrál, jen se tentokrát nepodílel gólově. Naštěstí se tentokrát trefovali jiné akvizice.

Ke kvalitě utkání přispěl i rozhodčí Procházka, který byl téměř bezchybný, má u hráčů respekt, který si nevynucuje zbytečným udělováním karet. Škoda, že v soutěži není takových arbitrů více…

Hrálo se nahoru dolu, ale v 35. min si ve vápně Galaš s Jeřábkem udělali z obránců tréninkové kužely a na konci byla Jeřábkova výstavní placírka do protipohybu gólmana 2:0.

Za tohoto stavu jsme šli do „kabin“ s vědomím, že není nic rozhodnuto a je třeba hrát dál zodpovědně a nedat soupeři zbytečně čuchnout.

Nula na kontě soupeře zmizela v 54. minutě, kdy snajper Matějka zakončil rychlou akci soupeře a zblízka nedal „Pumpidovi“ šanci 2:1. Realizační tým polilo horko, ale naštěstí téměř po rozehrání vymyslel Bezouška nádherný dlouhý aut na rozběhnutého Galaše, který se tím dostal ze strany sám před brankáře, dovolil si kliku a s přehledem uklidil do prázdné… 56.min. 3:1. Nám se tím začalo zase lépe dýchat (když pominu Jeřábka) a zápas se už odehrával téměř výhradně v naší režii. Hráli jsme v té době někdy až příliš uvolněně, což dokládá například kapitánova malá domů v době, kdy se Pumpido občerstvoval u tyče a ještě si u toho vyprávěl s Třícou nějaké veselé historky a několik dalších gólmanových ekvilibristických kousků, při kterých šla domácí lavička do mdlob.

V 74. minutě se Gali trefil přízemní křížnou střelou na 4:1. Účet utkání uzavřel v 81. minutě opět Jeřábek, který se z posledních sil dopotácel před branku soupeře. Obránci si byli téměř jistí, že na střelu už sílu nemá, ale překvapil všechny, a s jemnou tečí soupeře, uklidil míč pod klacek 5:1. V tu chvíli bylo jasné, že ve třetím poločase s ním bude k nevydržení, což se později potvrdilo….

Úkol zvítězit byl tedy splněn a hráčů je třeba poděkovat za předvedený výkon.

5:1vypadá lehce, ale zápas nebyla žádná procházka.
Adepty na hráče utkání mám dva…Zvítězit může však jen jeden. Nepíše se mi to lehce, ale hvězdou utkání nemůžu nezvolit Jeřábka, který utkání odchodil na hranici sebeobětování…“děkujeme Stando“

Gali, který si o tento titul v zápase svých hattrickem také říkal, si ho vybojoval ve třetím poločase v baru 333, kde se zřejmě nejaktivněji účastnil křepčení a po 22. hodině už téměř neslezl ze stolu…

Raut byl připraven na velmi vysoké úrovni, což ocenil i Oči, který prohlásil, že „takovýho žrádla neviděl ani v divizi“ a několikrát se za to odměnil svým „včelím tancem“.

Vepřové řízečky se zajídali kuřecími, klobásky tlačenkou a kořalička se zapíjela pivečkem, za téměř neustálého pořvávání chorálů, posery posranýho a pochcanýho a ostatních nesmyslů. Organizátoři této povedené párty neopomněli zakoupit fosforeskové náhrdelníky a barvy na vlasy, kterými se zvláště mladší ročníky pěkně dozdobili. Starším ročníkům to s přibývajícím časem a promile slušelo i tak. Nezapomněli jsme ani na kulturu…dýdžej Standa navolil v bedně československý mix a vlnili se celé Trojky… To už za námi dorazil i Jirka Pochman s paní, Doctore Krištof a Eda s Jardou. Jediný, kdo si nevzal poučení z minulého týdne, byl předseda Zlámal, který se zlámal už v pátek, a na oslavu postupu mu tak už nezbyly síly.

Strašně rád bych v reportu ze třetího poločasu pokračoval…ale slivovice…pivo…slivovice.. tma….nevim..příště…

Dík za sezonu, chlapci!

Libor Eichelmann st.

PS: Síly byly, ale nedostal jsem propustku od své trpící drahé polovičky, čímž se chci chlapcům omluvit. Děkuji Všem za celou sezónu hráčům i trenérům a celému realizačnímu týmu!! J. Zlámal