Zimní turnaj Srbice        5.2.2017     12.00            

Baník Modlany – Union 10:2 (7:1)

Sestava: Jeřábek – Humlíček, Huček (K), Kalaš  – Mrváň, Brázdil, Valenta, Sejkora – Očipka – Murdych, Bezouška

Na střídání: Bis, Kmoch, Syrovátka, Kolman

Chyběli: Němec M. (omluven), Sobotka, Bedrníček (zranění), Galaš, Eichelmann (nemoc), Zvolský, Hampl (absence)

Trenér: Horáček

Asistent: Husák

Vedoucí mužstva: Eichelmann st.

Po vzoru nejmenovaného klubu ze šluknovského výběžku se nejprve vymluvíme na neúčast některých našich hráčů a přistoupíme k reportu z dalšího výsledkově nepovedeného přípravného utkání se soupeřem z Krajského přeboru, ve kterém bylo naším cílem vydržet co nejdéle bez inkasované branky,
jelikož na přijatelný výsledek jsme si bláhově myslet nemohli.

Očipka, který se před utkáním občerstvoval u várnice s čajem, zaslechl z tábora soupeře, pozorujícího naši rozcvičku zmínku o tom, že jestli nám nedají gól do třiceti vteřin, nemohou být spokojeni. Nelenili jsme a touto poznámkou jsme motivovali strážce naší svatyně Jeřábka, který tak zavřel „kasu“ na celé tři minuty. Pak však Baník poslal ostrý centr před branku a poprvé nás trestal hlavou 1:0. Opět tedy začátek z říše snů, ale brankostroj pokračoval a v 11. minutě po průniku středem a střele bodlem k tyči to bylo 2:0. Za další minutu vymyslel příšernou hrubici Bezouška, který soupeři namazal na střelu a Jeřábek byl opět bez šance 3:0. Uběhla teprve čtvrt hodina utkání a vynikající modlanský Karlík zamířil nechytatelně k tyči a přítomným divákům jsme dělali radost 4:0. Za další dvě minuty se Jeřábek blýskl, když vytáhl hlavičku z bezprostřední blízkosti Na břevno. Nám se první pěkná akce povedla ve 20. minutě, kdy Kalaš vynikajícím způsobem vysunul Mrváně, kterého soupeřův gólman těsně před vápnem poslal nemilosrdně na umělý trávník. Pepís ještě stačil lobovat, ale pokus mířil vedle. V soutěžním utkání by se gólman šel sprchovat. Nařízený trestný kop si postavil Očipka a přízemní střelou kolem zdi poslal míč k tyči 4:1. Po půlhodině nezachytil Sejkora rychlý náběh soupeře, ale Jeřábek stačil vyrazit střelu na rohový kop, který však opět Karlík hlavou dokázal zužitkovat a ukazoval, proč býval nejlepším střelcem druhé ligy 5:1. Ve 34. minutě neodhadl Brázdil let balónu, prohrál souboj před vápnem a další střelou k tyči zvyšoval soupeř na 6:1. Do poločasu přilétl do našeho vápna ještě jeden centr, opět se zjevil neuhlídatelný Karlík, opět hlava a opět gól v naší síti 7:1. Naši hráči toho v prvním poločase naběhali hodně, ale pohříchu většinou bez míče a byl to tak celou dobu souboj kočky s myší.

Ani ve druhém poločase se obraz hry neměnil a v 60. minutě dostal soupeř, po souboji s Brázdilem v našem pokutovém území, možnost vyzkoušet si střelu z penaltového puntíku. Kopl ji s přehledem a po hodině hry už to bylo 8:1. Našim cílem už tak nemohlo být nic jiného, než neprohrát dvouciferným skóre. Za čtyři minuty však přilétl další centr, další hlava, další branka 9:1. Minimálně při obranných standardních situacích by se nám hodily výškové parametry našich nemocných dvojčat, tak se snad dají do příště dohromady, protože statistika je neúprosná. Buď jsou oba, nebo žádný…. Nepopulární desítku, alespoň na hřišti, čepoval soupeř v 70. minutě po závaru v našem vápně 10:1. Za pět minut se podařilo alespoň kosmeticky upravit výsledek Murdychovi, který napřáhl za vápnem a procedil míč do sítě 10:2. Měli jsme tak alespoň poslední slovo, ale to je slabá náplast.

V turnaji tak máme po třech zápasech se soupeři, kteří jsou výkonnostně jinde, hrozivé skóre 4:25 a pouze dva střelce, Očipku s Murdychem. Nezbývá, než se chlácholit pořekadlem „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti“ a doufat v jeho pravdivost. Dalším pozitivem je i radost, kterou jsme dokázali udělat například skautům z Lokotky, kteří se přijeli podívat, a určitě to nebyla jejich poslední návštěva. Sice si asi nikoho nevybrali, ale kde by viděli na fotbale dvanáctku….

Nejlepší hráč Unionu: Valenta