Mistrovský zápas I. B třída – 13. kolo

14.11.2015 10.00

Union – SK Dobkovice 4:1 (2:0) Branky Union: 34., 54. Galaš 2, 7. Očipka, 70. Eichelmann

Sestava: Jeřábek – Humlíček, Němec J, Němec M., Bedrníček – Eichelmann, Brázdil (K), Kalaš, Bezouška – Očipka, Galaš

Na střídání: Mrváň, Zvolský, Sobotka, Vyskočil, Fojt

Trenér: Bedrníček st.

Vedoucí mužstva: Eichelmann st.

Chyběli: Šohaj (nekomunikuje), Rohlíček (dorazil, ale nezbyl pro něj dres…), Sejkora (v práci)

Na čtvrtek zorganizovali Standa a Zvoli speciální tréninkovou jednotku pro trápícího se Galiho, zaměřenou na jeho odčarování. Nezapomněli mu ani pozvednout sebevědomí tím, že mu nakukali, že výbor jedná o jeho přestupu do Lokotky… Gali se tréninku zaměřeného na střelbu nezúčastnil, asi už si balil fidlátka :-), ale ke dvěma organizátorům se připojili Bezy s Liborem. Posledně jmenovaný to ostatně také potřeboval jako sůl, ale centrované balóny neomylně trefoval holení a sám ze sebe už si musel dělat prdel a nic tedy nenasvědčovalo tomu, že udělá něco s nulou na kontě vstřelených branek. Na druhou stranu nás čekali fotbalisté Dobkovic a on dává góly téměř výhradně tomuto soupeři. Zřejmě v tom budou nějaké nevyřízené účty.

Poprvé v této sezoně jsme do mistrovského utkání oblékli sadu dresů nike, abychom tak zlomili prokletí domácích zápasů. V šatně před zápasem to jedné stálici základní sestavy nebylo po chuti, ale asi si bude muset zvykat, jelikož se ukázalo, že šlo o dobrou volbu. Ani cestu na zápas jsme nepodcenili a vedoucí mužstva s Očim obsadili v autobuse vítězná sedadla. Utkání tentokrát dorazil sledovat i Alešek Sobotka, který nám přináší štěstí a tatínkovi potřebný klid pro kvalitní hru v záloze :-).
Terén i počasí byly na polovinu listopadu výborné a bylo tak jen na nás a soupeři, jak se s tím popereme. Při nástupu k utkání nás příjemně překvapila přítomnost březinského bubeníka Přemka, který podporoval naše mužstvo. Zřejmě se chystá k přestupu do vyšší soutěže…Důležitosti utkání odpovídala i přítomnost děčínských novinářů v hledišti. Hosty přijela podpořit skupina skalních (obzvlášť kouzelná byla jedna fanynka), která se, frustrována vývojem skóre, postupně uchylovala k verbálním nadávkám rozhodčím a našim hráčům. Po zápase byli naši hráči vyzýváni těmito individui ke konfrontaci, ale vše vzal na svá bedra „Vráťa Lokvenc“ a byl klid…. Příště má slíbenou cedulku pořadatele :-).

Do utkání jsme vlétli s velkým odhodláním, a kdybychom po pěti minutách vedli 2:0, nemohl se nikdo divit. Avšak Bezouška střílel ve velké šanci nad břevno a pak se dvakrát nedokázal prosadit Galaš, kdy jednou si dávali přednost s Eichelmannem a domácí lavička i „výboranti“ na druhé straně byly na prášky… Vysvobodit nás tak musel v 7. minutě „Tatranský orol“. Očipka se ve vápně proháčkoval až před brankáře, kterého zblízka prostřelil 1:0. Opticky jsme měli více ze hry, ale hosté hrozili z precizně kopaných standartek, které dělaly naší obraně a Jeřábkovi velké starosti. Z jedné takové situace dokázali hosté skórovat, ale pomezní naštěstí viděl ofsajd. Náš budoucí asistent Husák, který měl na situaci dobrý výhled, potvrdil, že gól měl zřejmě platit. Přesně se tak opakovala situace z posledního měření sil těchto soupeřů v okresní soutěži, kdy byla pro údajný ofsajd neuznána zřejmě regulérní vyrovnávací branka Eichelmanna hlavou. My jsme zahrávali dva přímé kopy, ale Bedrníčkův pokus skončil vysoko nad brankou a při pokusu Očipky se zaskvěl hostující gólman Vlk. Náš „čapák“ Jeřábek nás podržel ve 32. minutě, kdy dokázal vytěsnit střelu hostující hráče, který byl před ním osamocen, na roh. Otřepané pravidlo „nedáš, dostaneš“ se potvrdilo za další dvě minutky. Bezouška poslal výborně míč Galašovi do ulice, ten udělal kličku gólmanovi a těžkou střelou z úhlu levou nohou dokázal zvýšit na 2:0. Byl to nejtěžší kop z jeho posledních šancí, ale prokázal svojí kvalitu a Lokotka bude muset počkat….

Poločasová přestávka v nových kabinách se nesla v duchu vzájemného překřikování, ale na hráčích bylo vidět odhodlání, že tentokrát už to nepustíme.

Naší třetí branku režíroval z velké části opět Očipka, který byl z kočárku poprvé bedlivě sledován v akci svým synem. V 54. minutě se opět jedinečně dostal ve vápně ke střele, která však pouze orazítkovala tyč a hostující obrana odkopla odražený míč do autu. Následné vhazování opět přijal náš rozdílový hráč, z obránců si udělal slalomové tyče, míč si přehodil na levou, ale jeho nepříliš prudkou střelu brankář vyrazil před sebe do vzduchu.
Vyražený míč si našla hlava odčarovaného Galaše a vrátila ho tam, kam patří…do sítě 3:0. V 59. minutě se poprvé po svém příchodu góĺově prosadil i Marcel Němec, bohužel do vlastní branky. Centrovaný míč mohl pohodlně hlavou odvrátit, ale „Plánička“ si křikl, Máca se sehnul, míč mu spadl přímo na „škebli“ a zapadl za vyděšeného Jeřábka 3:1. Začal v nás hlodat červík pochybnosti, aby se neopakoval scénář zápasu s Tisou. V 70. minutě z nás chmury spadly, jelikož Galaš si před vápnem zpracoval míč, nezištně ho posunul na naběhlého Eichelmanna a tento sváteční střelec si to tentokrát namířil z pravé strany přímo do vápna. O přihrávku si říkal zcela volný Bezouška, ale Libor to vzal na sebe, asi zavřel oči a propálil gólmana hostí 4:1.
Oslava branky v jeho podání působila komicky, zřejmě si už ani nepamatoval, jak se góly slaví :-). Svou dobkovickou normu splnil a za pár minut tak mohl na svůj post pustit nadrženého Sobotku. V závěru zápasu pustil do hřiště ještě Očipka Mrváně. Sháněli jsme se na lavičce i po Zvolském, ale ten už si dávno užíval sprchy s tím, že nechává vyniknout ostatní.

Předvedli jsme tentokrát kolektivní výkon bez nějakých zbytečných extempore. V obraně je třeba tentokrát vyzdvihnout přínos Honzy Němce, záloha to odjezdila kvalitně a útok byl snový. Poslední zápas před zimní přestávkou nám tak vyšel jak herně, tak výsledkově a přezimujeme na sedmém místě tabulky, s jednadvaceti body a aktivním skóre 30:26. Je to sice o pět bodů méně, než jsem si představoval, ale i tak je třeba druhou polovinu podzimní soutěže hodnotit jako povedenou. Máme sedm bodů na namočené týmy a do jarní sezóny tak můžeme jít poměrně v klidu.

Po zápase jsme se přesunuli do Marionu, kde bylo připraveno malé občerstvení a proběhla valná hromada tělovýchovné jednoty. Po jejím skončení jsme se přesunuli do Trojek, kde se měla tradičně odehrát „dokopná“. Její rozjezd přibrzdil majitel podniku, který nám hned na začátku připravil „politické“ školení, kurz slušného chování a správné obsluhy jukeboxu. Koukali jsme jako telata, byli z toho opaření a někteří dokonce zvažovali odchod jinam pro tentokrát i pro příště. Díky intervencím barmanek jsme tak neučinili, ale počáteční náladu to do značné míry poznamenalo. Naštěstí nálada se lepšila přímou úměrou s množstvím vypitého alkoholu a po půlnoci už jsme o nějakém školení nevěděli vůbec nic a dopadlo to stejnou demolicí jako vždycky. Až na příjezd sanitky pro jednu členku našeho fanklubu a těžký pád našeho předsedy na podlahu po vypití několika panáků v rychlém sledu, se nic vážného nestalo a můžeme si vybrat zasloužené volno.

Všem členům kádru patří velký dík za zvládnutou půlsezonu. Odpočiňte si, hezké svátky a v lednu na přípravě….